Ještě bych zdůraznil to nekonečné množství synonym, kterými čeština disponuje. Například pro uvedený pojem „velmi malý“ existují ještě možnosti jako mrňavý, prťavý. A pak ta její nádherná košatost. Zatímco angličtina má pro všechny lesní plody přízemní název  b o b u l e  s upřesňující předponou (blueberry, blackberry, strawberry, raspberry), čeština má pro ně libozvučné názvy borůvka, ostružina, jahoda, malina.  

KARMA

Díky! 

Moc hezky napsáno. Přiznám se, že na diskuzi jsem se vyloženě těšil (a nejsem zklamaný).  Já se teda některým anglicismům zas tolik nedivím. Doba je rychlá, tak se holt zkracuje. Takže "sívíčko" nebo v komentech zmiňovaný kouč vs. trenér mě nechávají chladným. A podobných přákladů by se našlo určitě víc. Spíš by mě zajímal poměr zhovadilostních a užitečných anglicismů

47,65 ku 52,35 (to mám od matějky, ten všechna data vytahuje jak králíky z klobouku) 

můj antibug win softík zrovna detektnul...."41 vadných zástupců na ploše" ....chvíli jsem se lekl, že to je rychlá newsa z iDnes, že se poslanci vydali na letiště.

Asi si Vás budu muset hodit do překladače! 

"vystajlovaný autfit" uááááááááááá....to zase usiluje o můj život

Taky mě se... výrazy "to dáš, nebo nedáš", je to o něčem, to se vždycky ptám o čem je židle. Zatím nikdo nevysvětlil. A plno jiných zhovadilostí. Jenže si netroufnu moc vyskakovat, protože češtinu za mne vždycky dělala ségra.

židle je o pr.......a jejím pohodlí...tak a máte to.

A ještě jsem si vzpomněla na jeden krásný český výraz. Alttabovat - přepínat z okna do okna pomocí tabulátoru a klávesy Alt Zatím jsem se s tím setkala ale jen jednou.

Krásný článek, se kterým naprosto souhlasím. Také nesnáším např. nevhodné používání zdrobnělin - dokonce i na děti. "Pojď, Otakárku, obujeme si botičky a oblečeme bundičku. Nezapomeň na šáličku." A Otakárek je přitom  již kluk, jako buk a ne nemluvně. Také nechápu používání množného čísla při vyjadřování některých matek, když s někým hovoří o svých dětech např.- To nám ještě nejde vyslovovat, obujeme botičky,to nejíme apod.

Já být tím otakárkem, tak radši uletím

Paní profesore,a jak je to tedy s půltým kilometrem?

Valmi často se chybuje v užití vět: "Bohu díky" a "Pán Bůh zaplať!". Běžně slyšíme spojení typu: "Pánbůh zaplať, že vysvitlo slunce" nebo "Bohudík, že jsi mi pomohl." Snad i ateista by mohl pochopit, že to má být právě naopak.

my ateisti se záměrně zdráháme tyhle výrazy používat, a když to jinak nejde, tak aspoň s malým "b"