JO! Má mladší sestra je hubatá po bráchovi. Fakt. Ti dva se viděli když byla malá a pak, když se vrátil do míst kde vyrostl, bylo jí tak dvanáct. A jako kdyby se neviděli týden. Hned to všechno klaplo a secvaklo...

x

Je JE celá brácha. V mnohém. 

Sedí to, že!?

Chytré a krásné dítě je po otci. V opačném případě po matce -  otec neznámý

 Jak jinak také?

Vždycky, když můj muž hystericky řve na naše hysterické dítě, něžně ho upozorním, že je celý tatínek. Přestane řvát na ni, začne na mě. Vlastně ani nevím, proč....

Tak to taky nechápu... Asi málo chodí na hokej, jinak by si šetřil hlasivky na fandění! 

Moje neteř je také po mně ... Tak nějak si s ní nikdo neví moc rady, já jí zbožňuju.:-)

Další společný rys! 

 Paní Heleno, to ten severní vítr... Já se se svými dětmi, bohužel, nerad, nestýkám.. Na poslední chvilku nezapomenu.., došlo k "výslechu", jaké jsem prodělal nemoci..., na ten výraz v obličeji nezapomenu - to ti tedy pěkně děkuji... Přeji krásný, milý večer!  MB

Tak to já se zeptat zapomněla, ale stejně by mi to bylo k ničemu. Jednak jsme kdysi, matně si vzpomínám, odsouhlasila něco, že nám je jako znám zdravotní stav toho druhého... No a i kdyby ne, prostě zubní pastu a dítě zpátky nenatlačíš 

:-))) Zajímavá je i časová posloupnost, která se podílí na vztahu po kom vlastně jsme..z počátku je krásný po mamince, později silný po tátovi a pak děvkař po dědovi.

...přičemž je naprosto vyloučena možnost, že bychom mohli být tak jakoby svý.

Tak jakoby sví? Já už občas uvažuji i o té chybě při výrobním postupu, nakolik jsou ti moji sví! 

Vy jste na to kápla. Já to sice měla někde v mozku, jestli jde u mne uvažovat, že něco takového vlastním. Ale vy jste to vyhmátla. Mám dvě dcery. Jedna, zavilý vzteklý spratek, celá já. Druhé, roztomilá holčička, pro každého úsměv, chápající, no prostě nemůžete se na to zlobit, i kdž samý průšvih. Manžel hnědooký, černovlasý, něco jako princ z pohádky, já zelenooká tmavovlasá, jak jsem už podotkla, zavilý vzteklý spratek.Soused černooký, plešatý. A narodila se nám krásná holčička, modrooká blonďatá, usměvavá, vstřícná s hudebním sluchem ač oba máme hluch. Prostě celá Nela. Aby toho nebylo málo, s Neliným Čunětem jsou něco jako dvojčata. Protože jsem viděla v dětství, jak Nela dokázala točit rodiči, říkala jsem si, já se NIKDY nenechám zmanipulovat spratkem, který si dělá co chce a pak to svou roztomilostí vyžehlí. A jak to dopadlo? Starší jsem buzerovala a té roztomilé ledacos prošlo. Fuj, jsem hnusný rodič.

Vy jste s Nelou musely být povedená dvojka!

když se budeme dívat na nóvum jako na špatnum.. lehce přehlídneme genialitu, kterou má dítko jisto jistě po nás

Tak to doufám, že ta není třeba po sousedovi! 

Kristík je chytrej po mamince a Julinka hezká po mamince, nikoho jiného tam nehledej:-)

 To je bez debat! Ale já jsem tvor klidný až apatický a navíc velmi spavý. 

Dnes už jako děda vím, že po rodičích.

Pšt, neříkejte to těm mým holomkům.