Básně
Koutková Helena
Chrám ze lží a smutku
Prý bychom měli mlčet, nemáme-li co říci. To, že už delší dobu mlčím, tedy neznamená nic jiného než to, že nemám co říci...
Koutková Helena
Stíny, které nemizí
Někdy si o to někdo přímo řekne, abych mu věnovala několik milých slov, tak proč vlastně ne...
Koutková Helena
Pro Šárku - zádušní
Zmizela, slehla se po ní zem. Její blogy už si nepřečtete. Možná to na mne jednou dolehne také - ta nechuť sdílet s ostatními své myšlenky. Nechť tedy duše jejích blogů dojde spasení!
Koutková Helena
Jako kniha rozečtená
Mám v knihovně několik knih, které zkrátka nejsem schopná dočíst. Přesto mne něco nutí se k nim neustále vracet a snažím se jimi prolouskat, abych je pochopila. A stejné je to někdy i s lidmi...
Koutková Helena
Už nikdy!
Snad za to mohou ty dlouhé noci, že se stal prosinec měsícem erotiky... Tak také přicházím se svou troškou do mlýna.
Koutková Helena
Něco je ve vzduchu
Něco je ve vzduchu! Cítíte to také? Je to všude kolem nás a je to čím dál naléhavější. Leze to pod kůži, do srdce...
Koutková Helena
Rýmovačky ubožačky
Prostě o moři, o mostu o kapkách..................... (aneb: Hej, Mistře, vstaň bystře!)
Koutková Helena
Dál budu se o tebe bát
Něco se děje tu i vzduch se komíhá a ten pták v rozletu na tebe spolíhá, tak strašně ti věří, má tisíc otázek. Načechráš mu peří, nakreslíš obrázek.
Koutková Helena
Eukleidovská geometrie
Původně jsem tento svůj příspěvek chtěla konzultovat s blogerem Františkem, který do mne vložil svoji důvěru, že když už „rozumím všemu“, zvládnu i toto téma. Ačkoli mi své služby nabídl, nakonec se na mne vybodl. Tak to holt zbylo na mne! Pro jistotu jsem téma propojila s tématikou, v níž se orientuji ještě no něco lépe :).
Koutková Helena
Růžová balada
Ač jsem hudebně hluchá, miluji tóny, jež hladí duši. Ač jsem na pohádky dávno stará, pořád doufám ve šťastné konce. A také stále věřím Karlu Plíhalovi, že celej svět je jeden velkej koncert lidských duší. Tak zkusme proto nebýt k sobě hluší!
Koutková Helena
Na lavičce před domovem důchodců
...až zšedne blond vlásek z klubíčka mých lásek, pak budu ti vyprávět příběh, který nechceš slyšet...
Koutková Helena
Nitky osudu
Prý bych měla psát něco jiného, říkal mi nedávno otec mých dětí. Že prý poesii nikdo nečte, a on že těm mým veršům třeba vůbec nerozumí. Nedivím se mu, v mých příbězích je totiž můj život a v mých verších jsem já osobně. Proč bych někoho vlastně měla zajímat já, když můj život je zajímavější než má osoba? Kdyby snad přece, pak (stejně jako hudbu nebo mne osobně) není třeba mou poesii chápat, stačí vnímat...
Koutková Helena
Močí kočí na úbočí
Pokus o politickou satiru aneb Nějak se nám to rýmuje...............................
Koutková Helena
I kdybych třeba v hrobě shnila
Prázdnota s láskou věčně se střídá, ten meč mi visí nad hlavou. I pachuť noci směle se přidá a víčka padají únavou.
Koutková Helena
Nevšední všední přání
Přání má nevšední kdekoho děsí, válím se v posteli a sním si svůj sen. V hodinu polední toulám se kdesi, koho to zajímá, že dávno je den.
Koutková Helena
Za řekou snů
.........................................................................................................................
Počet článků 98 | Celková karma 0.00 | Průměrná čtenost 1764 |
Jsem extrovertní introvert, který cítí potřebu ventilovat své myšlenky.